Bowenova technika a VHT

Bowenova technika "Bowen" i VHT (vibromuskulární harmonizační technika) působí na nervový systém na strukturální i energetické úrovni. Zlepšení stavu nebo jeho úplné vyrovnání nastává nejčastěji vlastní odpovědí autonomního nervového systému těla na Bowenovy pohyby provedené v určeném sledu a postupu.

Síla tlaku je přizpůsobena individuálně, tudíž není pravda, že Bowenova technika bolí. Může být pojata jako relaxační technika nebo v případě potřeby či požadavku je použitý tlak vyšší - obojí použité ve správný čas přispívá ke zvýšení její účinnosti.

Ošetření při první návštěvě zahrnuje úvodní pohovor - vyloučení kontraidikací, určení konkrétní problémové partie.
Následuje důležitá základní harmonizace celého těla jako na příprava na řešení konkrétního problému. První návštěva ukazuje míru citlivosti těla na ošetření. Podle toho je upravena intenzita dalšího ošetření. Další ošetření zahrnuje vždy harmonizaci celého těla a cílené působení na problematické tělesné partie dle aktuálního stavu klienta.

Cílem je dosažení úlevy během cca tří ošetření následujících vždy do deseti dnů po sobě. Pak do další návštěvy následuje cca měsíční pauza. Dále probíhá udržovací ošetření cca po 2 - 3 měsících - podle pocitů ošetřovaného.
Při komplikovanějších stavech může být potřeba jedno až dvě ošetření navíc.

Základní Bowenův pohyb Základní Bowenův pohyb na zádech

Podrobně:

Bowenova technika i Vibromuskulární harmonizační technika (VHT) patří mezi holistické, velmi šetrné, zcela neinvazivní a nediagnostické metody (tělo je zde vnímáno jako celek, bez izolace problematických partií). Velmi jemná a šetrná manipulace s měkkou tkání (svaly a šlachy). Skládá se ze sestav pohybů přes určené místa lidského těla. Unikátní je právě tento základní Bowenův pohyb, kdy bowenista svými prsty nebo palci pohybuje kůží přes sval nebo šlachu, poté vyvine velmi jemný tlak (asi jako bezbolestný tlak na oční kouli) a po krátké čekací době a stále pod stejným tlakem sklouzne s kůží zpět. Mezi jednotlivými sériemi pohybů - tzv.procedurami - jsou krátké pauzy. Ty poskytují tělu čas ke "zpracovaní" informace a umožní maximální využití těchto pohybů. U VHT se pauzy většinou vypouštějí. Tyto techniky se zabývají nejen kontrakcemi ve svalech, ale i ve svalové fascii, záleží na síle, kterou se pohyb provede.

Bowenova technika a VHT se liší v sestavách pohybů a dynamikou provedení, kde VHT je ta dymamičtější. Obě metody se vyznačují možností ošetřit i velmi špatně přístupné svaly, čímž pomáhají hlubokému uvolnění těla.


Můžeme ji používat na malých dětech, lidech dříve narozených i na těhotných ženách...

Ze základního principu fungování Bowenovy techniky i VHT vyplývá, že se nesoustředíme na uvolňování kontrakcí v jednom konkrétním svalu, ale pracujeme s celými oblastmi těla (kvadranty), popřípadě pracujeme s celým tělem. Tento přístup vede k uvolnění na několika úrovních těla povrchových i vnitřních a k přímému nebo nepřímému ovlivnění vnitřních orgánů, takže dochází k celkovému zlepšení zdravotního stavu. Při tlakové masáži není nutný přímí kontakt s pokožkou. Provádí se na oděném těle. Ukázka viz níže.

Svalová fascie - mymyofascieofascie

Svalová fascie představuje z hlediska fyziologie člověka zcela jedinečnou strukturu. Jedná se o spojitou tkáň, táhnoucí se od hlavy až ke špičkám prstů. Po cestě obepíná každý sval, orgán a svalové vlákno.
Na obrázku to jsou ta jemná vlákna mezi svalovými snopci.

Fascie se skládá ze dvou vrstev: vnější obsahuje tuk, vnitřní je tenká a pružná. Mezi oběma vrstvami se nacházejí žíly, tepny, lymfatické cévy, prsní žlázy a obličejové svaly.

Hluboká fascie obaluje stěnu celého těla, končetin a drží svaly u sebe a zároveň je odděluje a dělí je na jednotlivé funkční skupiny - umožňuje tak pohyb svalů. Má podpůrnou a stabilizační funkci. Fascie usnadňuje lymfatický a krevní oběh. Diferenciace hluboké fascie začíná přechodem obalu jednotlivých svalů ve fascii, která obaluje snopce svalových vláken, jež se dále diferencuje na tkáň pronikající dovnitř svalových vláken. Tento systém je plynule napojen na systém šlach, prostřednictvím nichž se svaly upínají na další struktury (kosti, vnitřní orgány).

Pokud kontrakce fascie dokážou produkovat dysfunkce dalších struktur (orgánů, kloubů, atd.), může uvolnění kontrakce fascie pomocí Bowenovy techniky vést k obnovení funkčnosti příslušné struktury. Uvolněním nejrůznějších omezení a kontrakcí v rámci myofasciální struktury například pomocí Bowenovy techniky dosahujeme zlepšení krevního oběhu, lymfatické drenáže či vodivosti nervových vzruchů. Kromě toho často dochází k vylepšení funkce vnitřních orgánů (somatoviscerální reflexní vazba). Myslí se tím stavy, kdy myofasciální kontrakce přímo způsobují viscerální symptomy (tachykardie, průjmy, zvracení, anginu pectoris, poruchy menstruace apod.).